Na velikonoce pravidelně prcháme do přírody. S Dendou se vydrápeme na Babu za koniklecem českým a touláme se po lesích. Letos ale bylo ještě dost brzy a chladno a kvítka nad vodou se teprve probouzela.

aneb ze Štěchovic přes Slapy do Štěchovic.

Pokračiji v duchu, co právě kvete.
Kandík psí zub (Erythronium dens-canis) je vzácná, brzy zjara růžovofilalově kvetoucí bylina z čeledi liliovitých. Jde o rostlinu kriticky ohroženou a v České republice zákonem chráněnou.
Naučná stezka Medník prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník v dolním Posázaví. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy.

aneb co teď právě kvete a jeden šťastnej pes navíc.

Jen tak, doma a za humny.

Venkovní expozice ještě spala pod zbytky sněhu a ledu, zato ve sklenících bylo živo. Bohužel vodní svět a orchideje jsou foceny přes sklo.

Protože podmínky na lyžování nebyly v době našeho pobytu v Orlických horách ideální, věnovali jsme se raději výletům.

Syn mě úmyslně vedl proti proudu, aby se zážitky z pohledu na divokou řeku gradovaly. S nastoupanými metry přibývaly kaskády a kaňon se dramaticky zužoval a prohluboval. Pohled na měnící se scenérie mě uchvacoval tak, že jsem fotila asi víc, než je pro jedno rajčatové album vhodné, ale nemohla jsem odolat.

Podmínky pro pohyb na lyžích, ať už sjezdových nebo běžkách, byly na počátku února v Orlických horách dost omezené.

V den, kdy se vracíme z hor domů, konečně maličko nasněžilo.

Jestli jsem se opravdu na cestě Kanadou tentokrát opravdu něčeho hodně bála, tak to byl jelen wapiti. Vlezla jsem za ním, že si ho vyfotím a nevšimla jsem si. že je za mými zády jeho vyvolená.

Návrat z Haidy do Calgary jsme si zpestřili výpady za krásami místní přírody. Z Prince Rupert jsme dorazili do kempu ve Smithers a vyšlápli si na Crater Lake. Byl to studený výlet.

Radosti na sněhu s pejskem a s dětmi, které přinesla tato neděle.

Chtěla jsem jen říct, že je konečně bílá zima.

Poslení den na Haidě jsme museli zvládnout přesun z Rennell Sound zpět do civilizace. Den byl deštivý, jak se na subpolární pásmo k podzimu patří. Dopoledne jsme se ohřáli v přívětivé kavárně v Queen Charlotte, pak jsme si prohlédli Haida muzeum, kde se bohužel expozice nesmí fotit, a pak jsme si před nástupem na trajekt dali poslední trek opět k řece Tlell zvaný Anvill traill.

Po vydařeném rybářském výletě jsme se po zastávce v Old Massetu s tradičními totemy odebrali do divočiny největší na západní pořeží. Vede tam jen jediná dřevařská štěrková cesta v závěrečné fázi velmi strmá. Pobřeží je plně ponecháno působení živlů, žádný zdroj pitné vody, elektřina či mobilní spojení se světem. Večer totální tma a hvězdy.